Kapka

Z růže trnu, jenž nemá ráda

krve kapka do vody tak padá.

Pod vodou provázky rudé

kapka z nich však sotva bude.

Tmavnou a rozpíjí se v dál

Světlají, kdo by si co přál.

Další se v dlani slévají

do vody padají pak potají.

Je tma a nikdo je nevnímá.

Pod vodou ticho a klidno klidná tma.

Nejsou nikde, a přesto všude 

Krve proud, a žlutorudý květ. 

~☆~