Jezdkyně na šachovém koni

Jezdkyně na šachovém koni: Těžko splynout s davem, opačným směrem vždy kročím.
Skáču v úhlu pravém, což dneska fakt moc nefrčí.
Pěšci se tu rojí, věže tyčí varovně,
já v podivném kroji, neklaním se královně.
Trubky, bubny, klení, všechno běží do boje,
občas barvy mění. Bílá, či černá ? Jedno je ! Vřava v chrámu Páně, po bitvě další repete.
Před králem se klanět ? To si nohou trhněte !
...K tomu střelci chtěla jsem, právě k tomu muži,
docválat svým Pegasem, trochu sexu užít.
On však měnil pozice, nutil skákat šejdrem.
Lituji, a velice. takhle to fakt nejde.
A tak jedu hrdě dál, po poli bitvou zrytém,
i kdyby se zjevil král, vezmu ho kopytem !