kroky do nebe

Pomalu pomaloučku,
krůček za krůčkem,
skládám v nesmysleném opojení
tanec plný snění.

Pomalu pomaloučku,
závoj z pavučin odhazuju v dál,
zahalena v síti hedvábné,
odkrývám....
to..
čeho si se vždycky bál.

Ještě chvíli, posečkej okamžik...
se strachem snažím se tu stát.
Tak nahá a přesto zakryta,
tak tvá a přec nikoho.....
a ledy začínají tát.

Pomalu pomaloučku
utápím se v blankytné modři
tvých skrytých pohledů.

Mé čokoládové oči laně,
se studem jím vlastním,
bojácně se krčí v koutě,
když tvé horké dlaně,
vztahují se měmu tělu vstříc.....
čokoláda se rozpouští...a...
saténová košilka spadá z ramen.

Rychlej, tak rychleji
mílovými kroky..
utíkej světelnými roky,
za mnou
tak natěšenou...
svlečenou na rudém loži,
cítím tvůj dech na své kuži..
v hrdle vysychá..............

Rychlostí létáme oblaky
stoupáme po schodech do nebe,
vší silou nehty zarývám do tebe,
vlna tepla rozlévá se po těle.

Snášet se růžovými obláčky
opilí euforií od lásky..

Kéž prožít takto každý den.....po celé týdny...
měsíce...a roky.