Zlo II.

Zvuk bubnů a píšťal a válečný ryk,
už nikdo neví, kdo náš je, kdo protivník;
ohněm obzory září jak sluneční jas,
to Morana běsy zve na hodokvas.
Marnost a beznaděj krajinou kráčí,
zubatá v krvi svou kosu smáčí.
Za ní jen smutek a popel a dým,
ten vznáší se nad ránem zkaleným.
Zem celá strachem se třese
a černá holubice - dál
uvadlou snítku v zobáku nese.