Anotace: Po probuzení obraz mysli v jen
Uprostřed louky žebrák sedí
na květiny květ, toužebně tak hledí.
Kolem se vznáší hejno much
vůní květů voní vzduch.
Opodál ševelí mělká řeka
ševelí, co je to za člověka?
On sedí a stále čeká
rozkvetlý květ nevezme mu řeka.
I hejno much nad ním čeká
že padne on, zvítězí řeka?
Květ tiše voní však do daleka
Ia žebrák, sedí a čeká, čeká...
Srdečník roste zvolna
a květy zvolna tmavnou.
Roste , sílí
Kolem tančí už jen víly
~☆~
Žebrák každý občas může být,
vždyť vůni květům nelze vzít...
Krásný den, Míro :)
20.03.2022 00:10:13 | Emily Říhová
žebrák může být taky... mnich;) čímž mám na mysli jistou povznesenost, nic jinýho:)
02.03.2022 21:12:05 | Sonador
Srdečník roste zvolna
a květy zvolna tmavnou
... tak to jsem si vybrala jako top z tvých prima veršů
02.03.2022 15:17:43 | Vivien
Na takové poezii není třeba hledat mouchy :-)
Tedy Protosi, opravdu sis báseň napsal v neotřelém tématu* To vyústění je jeho pěkným zarámováním. Rád jsem si k Tobě opět zašel.
01.03.2022 08:18:04 | šerý