Od Fjodora

Moje sny mě děsí
Ve snech
I při slunných dnech
Dusí mě svou přítomností
I nemožností splnění
Protože zázraky jsem se zařídit ještě nenaučila

Bolí mě vstávání
Chvíle před usínáním
Nádechy i přerušované výdechy

Náš příběh by to na stránky románu nikdy nedotáhl
Pro mě jsi byl příliš a já pro tebe málo
Možná jsme se ztratili mezi slovy
Možná jsme ztratili balanc v řádcích
Co se táhly příliš rovně k obzoru
Jako lajny
Které rýsuju i bez pravítka

Porozumění slovu láska jsem se učila od Fjodora
Přijala ho se vším hnusem a rozkoší
Rozporem mezi slovy a činy
A těžko uchopitelnou tíhou
Protože krev mi neteče ze srdce
Ale z nosu