* * * 117)

Oblklopuješ mne
jako dusno v podvečer
nad přimhouřeným okem řeky.
A já té vodě vyoperoval střeva
bez narkózy se svíjela v křeči
až k soutoku s městskou kanalizací.
Obestupuješ mne
jako sevřené šiky mlhy,
když po ránu pronásleduji čas,
abych jej dostihl
a vrazil mu do úst docházkový lístek.
Nacházíš se všude kolem mne
v nehmatných podobách.

              8.11.1987