V každém nitru může kvést
barevný palouk jak podle cest..
Pak uvnitř jaro stále mít
o věcech krásných třeba snít.
Však život, ten není o věcech
tak toužit můžem, dokud stačí dech.
Co uvnitř máme, nikdo nevezme,
květiny v zemi duše.
Ano, chovají se mnozí suše
chováním skrývají nedostatky své.
Jen v očích modrých, či jiných
tam na pozadí je vidět sen.
Ten palouk květin
vůní tetelí se vzduch.
Pod kůží zvolna
šíří se touhy vzruch.
~☆~
Dnes je krásný jarní den
kdo má nohy,honem ven,
jak tencí tak boubelatí
holohlaví,kudrnatí
trochu smutní,rozesmátí
tak je jarní slunce nutí
do trávy se proběhnout.
Slunce od rána nám svítí.
Zkontrolujte sedmikrásky
pampelišky zdobí vlásky
z každé holky princezna
květinová,líbezná...
18.03.2022 16:34:45 | Květka Š.
Velmi povzbuzující verše.
Nelze vyslovit pouze díky.
Malou poklonu kloboukem dávám.
Z údolí pod Jezevčí skálou a se škálou barev ... které vůkol vidím.
Ať se daří.
18.03.2022 15:15:31 | Fialový metal
...měl krásné modré oči, však na ně neviděl, přesto mu ty oči kdekdo záviděl. Přes to mu ty oči kdekdo závidí, pro tu barvu, kterou už těžko uvidí.
Hezky popsané nitro.
J.Seifert napsal:
Já neznám jména květin/v záplavě zeleně/jsem očarován před tím/a co mi po jméně.
18.03.2022 12:46:34 | blues
To na to nejde co dodat. Na kvety koukat, krasou se kochat.
Tan citát je přesný
Diky za přečtení
18.03.2022 12:59:25 | Protos1182