~~~~~~~~~
Slunce den probudí
otevře každý květ
vzbudí včelu,motýla
ti můžou odletět.
V jednom květu
spal smutek
radost ve zvonku spí
smutek se ztratit nechce
radost se ptá. To smí?
A pak mu zazvoní.
...cink...cink...
Smutek se drží
zuby nehty
já o něm dobře vím
asi ten černý smutek
úsměvem ošálím.
Brzy už černý není
úsměv ho vybarvil
smutek si našel
tulipány
a tam se usadil.
On asi nevěděl
že i květ tulipánu
večer chce taky spát
jak slunce zapadne
začne se zavírat.
A já už ani nevím
jaký ten smutek byl
s radostí přišel úsměv
smutek se zašklebil
já smutek tiše prosím
aby se nevrátil
ze zavřeného tulipánu
se klidně vytratil.
~~~~~~~~