Nezaprší

  pod mrakem

  neprší, ale mohlo by

zvedá víko od kanálu

pohled dolů provází nejistý škleb

je to na dobré cestě

  problém vyřešen?

  nemáme nic, ale pokrok se blíží

šedá bílá, šedá bílá

co děláš, kreténe!?

jdu a mám přednost, nic moc zajímavého

  pořád v pohybu, nic mě nezastaví

  kolem se mihne nějakej chlápek

co si sakra myslí, že dělá?

kam si myslí, že jde?

kam skutečně jde?

  jdu dál

  zahnu doprava otevřenými kovovými dveřmi

é pané tadý mamé zavřénó

dvojitý hranolky bez přílohy

né pané nemamé

  opět na ulici

  v proudu lidí se musím doslova prodírat

zdarec zdarec, co ty tady?

ehm, promiňte, my se známe?

hele to nejsi ty! to nejsi ty! no toto

  zase něco

  ale pořád ani kapka

na zastávce je to tak

někteří lidé stojí v řadě, někteří se tlačí dopředu

já stojím stranou

  táhne z něj jak z žumpy

  zřejmě o tom ani neví

musím vás požádat, abyste si nesedal

eeeeeeee, co?

NE SE DEJ TE SI, je to zakázané

  tři zóny

  to máme za sedmadvacet

můžu si sednout?

vždyť je polovina autobusu volná, ne?

ale tohle je moje šťastný sedadlo!

  brzda plyn, brzda plyn

  v zatáčce trhne volantem

ale lekla ses

ona už si zase spí

nech ji. hlavně, že z toho nic nebylo

  já píšu velice čitelně

  něco si naškrábu, ale…

a furt a furt. nejsi ty narcista?

ani narcista a už vůbec ne nacista

  Šatrapy rozcestí

  zastávka není na znamení

pištivý smích na sedačce přede mnou

jeden by to nevydržel

já bych to nevydržel, sedět ještě uvnitř

  můj čas se zvolna krátí

  a já doufám alespoň v malou přeháňku