Vykládání karet

Svíce rozžehla svůj plamen,
vonný kouř jest v ovzduší,
a já hledám bytí pramen,
který slzy osuší.

Karty jsou již zamíchány,
kolo osudu se točí,
sféry otvírají brány,
kéž mysl z cesty nevybočí.

Ó vy karty starobylé,
patřily jste mocné paní.
Dnes vás budím za smrákání,
poraďte mně zabloudilé.

Střežte mě a pomáhejte,
temné síly odhánějte,
ať vždy cítím teplo svic,
kde jiným nezůstává nic,
ať k bohatství mé kroky míří,
myšlenka nechť dobro šíří,
zda srdce čeká pravá láska,
ptá se vás dnes smutná kráska...