Medvědí krev

Vypil jsem litry medvědí krve,
a pořád zůstal jsem člověkem,
překonával jsem své chyby prvé,
a stejně setkal se s nevděkem.

Však mi to patří, za mou slabost,
že neuměl jsem praštit do stolu,
že neřekl jsem, kurva a dost,
a neseřezal ji na holou…

Teď, teď už je pozdě hledat chyby,
když odešla a už se nevrátí,
teď, teď už je pozdě na mé kdyby,
tak se s tím smířím, vždyť na cti, netratím.