Do míst, kde kvetou růže z hvězd
zaváté cesty
zapomenuté stopy v písku
necháš se hlasem smutku vést
jsi, a nejsi
sám
utíkáš bolesti, i když nechceš
volání po štěstí, marnivá touha
spočinout
aspoň na chvíli, v náručí, které nikdy
nebylo
nebylo
není
...prostě není
.
v místech, kde kvetou růže z hvězd
zapomenuté
bláhové co...
všechno
.
.
.
zmizelo
Lidské inspirace k dílům nedozírné. Čtenář nemusí vždy pochopit. Vždyť ani před rámem obrazu slabozraká moucha neví, jakých barev fantazie a představivosti má "vnitřní" svět*
A mě se to dílko zrovna líbí*
24.03.2022 18:20:47 | šerý
...no, co je růže z hvězd? nepochopitelnost přímo wunderbar úžasná...;-)i tvoje úprava zdá se mi úděsná...(tady máš svou kritiku)
24.03.2022 15:41:56 | Marten
já ti nevím, jestli tohle překousnu?
:)
přít se s tebou nebudu, si dnes někam ulítávám, a nejsem schopná ani číst, jak jsem před chvílí zjistila... takže to prostě nedokážu vůbec nijak posoudit...
ale záhadu ti objasnit můžu... může za ni Rozeta ze souhvězdí Jednorožce...
verstehst du?;)
24.03.2022 16:32:17 | Sonador
...to nevadí...mlhovina přede mnou za mnou..."ja ně panimáju (vocegou?)"...(abych byl meždunaródnyj)...;-D
24.03.2022 18:41:32 | Marten