Pocitové ráno

Srdce káže.
Nota běží.
Kočka věří.
Utíká do dveří.

Láska není pápěří.
Najde smysl a ví.
Půjdu na nástupiště
a budu přemýšlet,
jakým směrem
se báseň vydá příště.

Občas člověk
má v sobě pokopané hřiště.
Zastaví se na tom a tom místě.
Pak z dálky vidí světlo v tunelu
a je jasné jako cesta do přístavu.

Bezpečí v moři klamů a nesmyslů.
Hlava se směje, protože žije
a tělo jde do orgasmu.
Bez nesmyslů.
Bez cenzury.

Kéž žijeme všemu navzdory.
A hladíme vysněné obzory.
A taháme za správné prapory.
Věříme si a jsme plni pokory.