Tóny kytar
Tóny kytar
Okolní lesy zhlíží se na hladině,
vše je tak stejné a přece tolik jiné,
a tóny kytar, co tehdy tu zněly,
snad z dáli sem odněkud zaletěly.
Vzpomínky vydaly se cestou nazpět,
chci trochu oživit svou vlastní paměť,
když z krásně naivních snů mi tady zbyly,
jen střípky, co na tvář úsměv vykouzlily.
Vidím ta místa jako včera,
za světla večerního šera,
v záblesku věku sotva šestnácti jar
zář ohně a pohled, co do srdce psal.
I stromy o dost výš větve vzpínají,
jiné lásky v jejich stínech sedají,
možná mi včerejší vítr mnohé vzal,
ztřeštěná holka ve mě však žije dál.
Komentáře (27)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Ztřeštěnost je jako struny na kytaře,rozezní tóny štěstí a života,kéž jsi jí stále znělá,stejně jako poezií,milá Emily
07.04.2022 23:32:00 | Akrij8
Jiříku, děkuji, Ty umíš vždycky tak krásně pohladit po duši, moc si toho vážím
Krásný večer a opatruj se
08.04.2022 22:13:27 | Emily Říhová
Volové ... ....
HarryHHBásně » Ostatní
Anotace: ...
.
Za úplňku na břehu Jihočeského rybníka Svět
jsme seděli a šroubovali věty do vývrtek,
kterými jsme pak otevírali lahve s jablečným vínem
a stejně lehce jsme otevírali problémy světa …
… a zvraceli nestravitelné …
Komáři pak neméně dychtivě sáli naši osmnáctiletou krev,
a zřejmě prosycena alkoholem jim chutnala daleko víc,
než ta okolní kravská, protože jejich bzukot
nabýval intenzity sirén protivzdušné obrany.
Velkými slovy stvrzené
přísahy spojenectví byly vysloveny,
a my jsme pod hvězdami usínali
abychom v průsečíku mládí
se po prázdninách rozešli
do čtyř světových stran
…. navždy …
Víme pořád o sobě,
a i když jsme se již nikdy takto nesešli,
pořád stojíme na břehu rybníka Svět,
jen každý z jiné strany, a každý sám ….
… a slyšíme ten slabý bzukot …
Sakra, …. škoda že je to pryč …
a nová generace komárů
již asi nikdy nepřijde na chuť
té naší krvi …. volské ….
*
27.03.2022 17:55:47 | HarryHH
Každá generace komárů
upíjí ráda z poháru
naplněné krví volskou
- tou dnešní i loňskou ;)
Díky za tvé vzpomínky, Harry, potěšils :)
27.03.2022 21:45:50 | Emily Říhová
Miluško, krásně jsem si zavzpomínala při Tvé básni a musím napsat, že i ve mně ta ztřeštěnost dosti přetrvává.Čas nečas :-)))léta-neléta .-))))
Krásná vzpomínková, která se mi velmi políbila.
Krásné dny Miluško.
26.03.2022 18:15:43 | Jarunka
Jaruško děkujííí moc, jsem ráda za Tvé vzpomínky a souznění a těší mě, že jsi má "krevní skupina" ;):D:D:D
Krásné a pohodové dny I Tobě (*)
26.03.2022 21:13:35 | Emily Říhová
Tóny gitár,
tajný signál
ktovie odkiaľ
triafa presne
ako šíp Amorov
ktorý presne
k nám dvom
priletel :)
Pekná báseň Emily :)
25.03.2022 21:28:42 | Dávid
Kytara co tehdy pro nás zněla
Amorovu šípu nápomocna byla,
dodnes svým kouzlem umí hřát,
i když má život jiný jízdní řád...
Děkuji, Davi, za veršíky, potěšils... a moc ráda Tě tu vidím, opatruj se
26.03.2022 13:58:14 | Emily Říhová
Krásné tóny slov vydáváš, líbí se mi tvá tvorba, Emilko .)
25.03.2022 18:05:27 | Constantine
Tak to mám radost, Constantine... aspoň vím, že nepíšu úplně zbytečně ;)
Měj krásný večer i následující víkend :)
25.03.2022 21:13:42 | Emily Říhová
Taky tak, Emilko, klidný víkend .)
25.03.2022 21:52:53 | Constantine
hezké ,hezké..mám ráda kytary a hlavně tu svoji.Tohle jaro zdá se zatím vydařené i na to kolem co se poslední dobou děje se cyklus přírody pořád opakuje a pak je tu ta láska,jaro k ní přímo láká.
Kus tý střeštěný holky je v každé z nás a je to fajn jako tvůj text.
25.03.2022 17:35:39 | xoxoxo
Díky, Xo, ráda Tě tu vidím... na kytaru v mém bezprostředním okolí bohužel nikdo nehraje, ale před pár dny jsem byla ve správnou chvíli na správném místě, tak jsem si při zvuku kytary mohla zavzpomínat na ty dávno zaprášené časy... a těší mě, že kousek té ztřeštěné holky v sobě taky máš;)
25.03.2022 21:12:20 | Emily Říhová
...doSTalas mě...;-) do nostalgie...dávných čundrů.
25.03.2022 17:20:18 | Marten
Tak to mě moc těší, Martene... představ si, že mě čundry bohužel minuly a dodneška mě to mrzí ;) krásný večer a děkuji
25.03.2022 21:06:25 | Emily Říhová
Mám ráda kytaru. Děkuji za básničku.
25.03.2022 15:48:34 | mkinka