Vzpomínky

Kreslím si mapy v mysli,
mapy svých vzpomínek co mám.
Byť již neslouží mi tolik smysly,
stáří mě halí v záclonách.

Ta místa a cesty a osoby,
pak křižovatky s měnným provozem.
Jiný čas každý má jiné způsoby,
někdo zůstal a někdo byl odhozen.

Kterou z těch cest bych šel,
kdybych dnes na rozcestí stál.
Kolikrát zmýlit bych se směl,
kolikrát štěstí by jsem vychytal.

Přesto mi ty chvíle chybí,
pocity v čase ztracené.
Nikdy jsem nebyl škodolibý,
nikdy jsem nebyl z kamene.

Byť nelituji téměř ničeho,
stýská se mi při pohledu zpět.
Měl užívat bych si vzniklého,
přijmout tak jak mi vyrostl květ.

A stejně se mi ale stýská,
když do zpětného zrcátka se dívám.
Vzpomínky jsou jako v srdci dýka,
já hloupstmi se zas zabývám.