Pocit

Dostala jsem zvláštní pocit,

nevím co to je,

přišel z nenadání,

a nemá se k odchodu.

Ptám se,  

co jsi zač?

 

Přišel jsi mě unavit,

vyčerpat,

zahltit,

zničit?

Je Tvým cílem zapříčinit,

a pak sledovat můj rozpad?

 

Ukázat mi důvod k radosti,

že mám proč se veselit,

rozesmát mě,

prožít se mnou čas,

kdy budu šťastná?

 

Přinášíš mi kódované zprávy,

že se mám probudit,

prozřít,

otevřít oči dokořán?

Říct mi,  

že něco mi uniká,

je na čase to změnit,

že ještě není pozdě

ale brzy bude?

 

Prozraď mi víc,

než zahltí mě domněnky,

zatemní mou mysl.

Až pak přiživím,

či uhasím plamínek naděje,  

protože zatím nevím,

jestli dobře,

nebo špatně je.

 

Prosím rozežeň to hejno,

jenž krouží vně mé hlavy,

snažíc se proklouznout do myšlenek,

a přesvědčit o čemkoliv,

co samo míní.

 

Ti ptáci tahají mě za vlasy,

zpívají do uší,

zobou z mých dlaní,

sedí na ramenou,

trousí peří,

derou se o slovo,

překřikují se.

 

Když mluvíš,

najednou mizí,

uletí za kopce a hory,

utichnou,

slyším už jen své srdce bít.

Děkuji,  

že vedle Tebe mohu být.