Štěstí

když někomu můžeš věřit, 

nepoznané, co trápí když získá tvar.

Najít ho, to je dar.

 

Čistota bez přetvářky

třeba jak kvítek sedmikrásky

Slunce, co v zimě umí hřát. 

 

Pochopení,  co křídla umí dát 

Něhu,  co neumí předstírat

soucit,  odpuštění i city znát. 

 

~☆~

 

Jsem rak, sobě neodpustím nic

jiným jsem naučil se odpustit

jen díky ní jsem čím jsem

krásně mi voní, les, hlína, voda, zem.

 

A touha co litry v žilách mám. 

Jo, bojim se, ze zůstanu sám 

 

~☆~