Tisíc úplňků nad ořešáky plane bělolících
vosk stékaje po hřbetu stříbrných plamínků
šalvějů kořeny v bahnisku brodí se živelně
a kopyta grošáků tepou jak skaliska v moři
Vyčeš si paprsek z vlásků ty dívko
do pouštní růže zaklet je odstín purpuru
trnových korun bol - obruče rezavé
láme se v dolině z májových dešťů
Zdali se češeš jen nahá a zlatým hřebenem
zdali tě labutě z hvězdných drah volají
vzdej se zlatých střech vábení a jen buď
vyznej proroctví šeptem - ať nezvadnou
Tisíc úplňků ustoupilo Slunci jitřnému
v temné doliny teď démoni usnuli
pleteň copánků v tyrkysovém nitru
vyráží pupeny a letí chrámem domů
to jen vůně kadidla zmámila tě...