* * * 133)

Z kerých míst to vyvěrám
proti vlastním úmyslům
s nohama zatlačenýma do uší,
že zas nacházím
tvé nechtěné milování,
které se přes nás žene
jak vysoušející pasát.

I sny mají v těchto dnech
snědou kůži.
Propadám sám sobě
v hlučném oparu města.
Lipové květy za okny
mi připomínají desatero.

Ty to máš jisté.
Tebe kamenovat nebudou.