Připozdívá se

Dneska jsem ve dví rozpůlil mysl,
podruhé,kámo,jsem života smysl,nenašel.
A v půli běhu si do rytmu srdce
vypálil cejch,co spálil mé ruce.

Myšlenky našel jsme zkalené v krachu,
ležely zkroucené v chuchvalcích prachu,
zvednul jsem zbytky a útržky slepil,
zpitý se vracím ,přesto jsem nepil.

Potajmu vykradu,co zbývá v mé hlavě,
solím si rány tak lehce,tak hravě,
čekám až ráno podvečer rozední,
večeřím lačně,večeři poslední.