Měsíc.

Měsíc svítí do úzké ulice,
kam ani lampu nepostavili.
V zapadlých koutech,
krčí se stíny a jen světlo Měsíce,
leskne se v malých kalužích
a bloudí po oprýskaných stěnách
unavených a vrásčitých domů.
Líná kočka válí se na zápraží jednoho z nich
a občas se snaží vylovit měsíční paprsek
z bahnité louže.
Je léto a kolem tichý klid.
Vlhká země vzdychá a snaží se zavděčit
několika drobným kvítkům,
jež se statečně prodraly děravou dlažbou
a bojují o živobytí.
Je léto a sneslá noc
přináší úlevu od slunečního svitu,
jenž nemilosrdně rozpaluje kamennou dlažbu ulic
a vysává sílu života bytostí i rostlin.
Ta chvíle úlevy a odpočinku
je vzácná a příjímaná
s dychtivostí téměř nábožnou.
Avšak, opět procitne den;
a, kdo ví, co přinese ?