Stesk...

Tmavý kout,
v něm smutek jen.
Tmavý kout,
a černý den.

Nevíš co se stalo?
No to smutek zachvátil tvou duši,
Vždyť stačilo mu k tomu jen málo.
A teď ti srdce steskem kruší.

Bylo to jako z oblohy blesk,
také tak náhlé.
A teď máš kolem sebe jenom stesk,
Vidíš ho kolem sebe stále.

Odešel ani nevíš kam?
No tam nahoru přeci.
Už nepotkáš ho nikdy to není klam.
On už má v hlavě jen samé hezké věci.

Vzpomínky na tebe,
na lásku tvou.
A neboj se jeho už hřeje jen a jen nebe.
A ty víš že láska se nedá žít jinak než ve dvou.

Nevíš proč to udělal?
Proč tvé srdce kvůli němu je bezduché?
Proč ho jenom rozbodal?
Proč musel být za každou cennu duchem?
A trávit čas už jen se vzduchem?

--- To se stává a s tím nic nenaděláš...:((