O KOULI KŘIŠŤÁLOVÉ
O KOULI KŘIŠŤÁLOVÉ
O KOULI KŘIŠŤÁLOVÉ
chtěl bych mít někdy zázračnou kouli křišťálovou
aby mým emocím pomohla setřásat zhoubné stresy
umožnila jim hovět si s hravostí kapek rosy v ranním květu
dala jim lehkost mráčků co letním nebem bezstarostně plovou
v té kouli však neviděl bych co mě bezpodmínečně čeká
aby mě nezbavila osvěžujících radostí z nových překvapení
dráždivých vzrušení z touhy stále cos nové objevovat
nechtěl bych zívat nudou při každém kroku až kamsi do daleka
mé srdce by do ní nahlíželo jen zlehka a opatrně tiše
tak aby nová tajemství nepřišla o svá jedinečná kouzla
která teprve dávají životu omamnost vůní a závrať slastných chutí
chtěl bych mít někdy zázračnou kouli křišťálovou
která mě zbaví svíravých obav a novou odvahu mi dodá
avšak přestat každou chvíli žasnout mě přitom nedonutí
Praha, 28.4.2022
https://www.youtube.com/watch?v=s-TwMfgaDC8
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
koulela se koulela
křišťálová koule
vyvěštila jablíčka
já pak dostal kdoule...
...
nemohla jsem si pomoct Ami:) asi proto, že se mi ta básen moc líbí a čtu ji znova;)
30.04.2022 09:08:53 | Sonador
Umět žasnout je pohled nevinné "dětské" duše, tak znovu volám..mistře touché
29.04.2022 13:11:33 | básněnka
Možná někdy je lepší nevědět a lehce snít.
Povznést se a jít.
A i v létě jezdit na saních.
Mít báseň a v sobě čistý štít.
Budoucnost je neznámo.
Přijmout to a nebát se víc.
Báseň je inspirace a dává žít.
V nepřízni hojí duši,
i když žaludek kručí.
A slzy počítá
a mezi řádky dává.
Člověk je stále malý
a sobě neposeda.
Tah přání do nekonečna vrhá.
A zůstanou jednou větou vepsanou.
Mám Tě ráda.
Hláska se skládá.
29.04.2022 11:11:19 | mkinka
Jo, kdepak křišťál. Co takhle koule, se kterou Fibingerová vrhala do dálky?
28.04.2022 20:59:39 | Kaprikorn