* * * 138)

Kdo máš uši k slyšení.
Slyš!

Cítil jsem jak se v místech,
kde jsme k sobě měli nejblíž,
ozval třetí hlas.
Prosebně
do mých úst se vloudil.
V té chvíli
ses zatvářila
jak mistr popravčí nad gilotinou.

Kdo máš duši k cítění.
Zapoměň!

              26.10.1988