Zamyšlení
Zamyšlení
Slušnost se z toho světa ztrácí,
odlétla pryč jak tažní ptáci,
z něho vytrácí se i lásky bytí,
chřadne jak v zimě polní kvítí.
Co nám lidem poté zbyde jen,
o lásce krátký noční sen,
slzy kanoucí po našich tvářích,
bez lásky jen smutné stáří.
Bez lásky je i smutné žít,
je jak opuštěný prázdný byt,
kde schází něžné pohlazení,
a krásné lásky okouzlení.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Proto máme básně, aby bylo líp.
Záchranná síť.
Už zelená se listí.
Jaro chodí v ulicích.
Příroda dá vše bez hranic.
I ve světě zašlých kolejnic.
V nás je vnitřní dítě
a to stále mladé je.
Chodí v jádru naděje.
A bude a bude.
Nebe oroduje.
A tažný pták vrátí se zas.
Slova jsou v obrazech
i prostých dnech.
Okamžicích i němých zdech.
Krásné je příští.
Přáno z hvězd.
03.05.2022 09:52:13 | mkinka