Johanka.

Potkal jsem v parku
u stánku
Johanku – z Arcu.
Přijela na koni,
do dáli hleděla,
pod mladou jabloní
sama seděla.
Spletla si století,
snad prošla bránou,
podruhé, potřetí,
„ Johanko ! „
Na shledanou.