* * * 143)

Vysílen k zbabělosti
dávám svým věcem cizí jména
a ony se vracejí zpět,
jako bych si do prstu zapichoval jehly.
Už vím, že se nemůžeš ztratit v davu,
že tě budu milovat
dokud se mé já nerozplyne v měsíčním světle,
že na všech dalších tělech
budu hledat tvé středy sladkosti.
Hrdosti zbavilas mě,
až jsem slabý chodit po ulicích
teď za úplňku.

Ponechte volnost liškám,
liškám maličkým,
ješto škodu dělají na vinicích,
protože vinice naše vadne.

          18.-23.11.1988