Protičas

a když se na mne zašklebí
ta bába s kosou zubatá
či když se na mne usměje
ta krásná holka kozatá
já cítím stále stejný chlad
pak paty se mi boří
nedokáži už ani stát
mé tělo žužu tvoří

to přišlo ke mne stáří snad
kdy i krása se mne leká
a nejen mozku šedá tkáň
na mém těle je dnes měkká

tatam se poděl bystrý sluch
i zrak se časem kalí
zapomenutý sklerodruh
rozum se v pekle válí

a tak se stane každému
kdo časem se mořit nechá
kdo nepropukne v divý smích
když na něj někdo spěchá

jen kdo se v kole zastaví
ten bude vnímat prostor
se věčným mládím uzdraví
přetrhá otrok postroj