V zátiší
velkého vozu
společně
naše poprvé
Tvé tiché
zašeptání
má ústa
zamklo
jen pevněji
Tě objaly
paže mé
Bufiku Bufiku, toto je tak milé. Toto se neomrzí. A kolik pravdy v pár řádcích. Každý po tom touží, a kdo by ofrňoval, je pokrytec. Pěkná báseň, v lidském prožitku upřímná.
13.05.2022 10:52:47 | Vivien