Dharmy tiše zaniklé

Dharmy tiše zaniklé
#světlovědomí #mílatomášová

Bylo to toho dne, kdy se spatřil v odrazech barevných vitráží kostelů dvojitých luceren, když dharmy tiše zanikaly a pohasínaly, když potkával sám sebe v obrazech svého já a světlonošů ze sakristie, toho já, které ho děsilo a kterému nerozuměl, zrozeného z karmických dluhů a uzlů a spojení navázaných v čase a prostorech, v bardech a životech. Bál se a skrýval se před ním v chrámech z kamene, když blesky rozsvěcovaly ikony svatých a metaly metalicky kovové koule kulových blesků a když se v nocích převalovala hustá bílá mlha po černých silnicích, když se plížila a vzlínala k nebi.

Myslel na to, že se nejdřív musí změnit sám, a pak se svět promění s ním. Upomínal si, co slyšel a viděl přicházet vítr z hor, pohyb a dynamickou pestrost lidských duší sestupujících v tiché pokoře a odvaze do dalších vtělení.

Do velkolepého života plného zázraků, do světa jménem „Das Gestell.“


Kostel Sv. Martina, Jindřichovice
Jaro 2022