Doušek

Jen doušek
daruj mi k povzbuzení,
doušek vzduchu
a víno ze křišťálu.
Po probuzení ve vězení,
život na kahánku…
Stačí doušek k tomu málu,
které v číši ulpělo,
i když sotva něco změní
na děcku, které dospělo.
Pavouk lapen
ve vlastních sítích,
odprodaný do stánků,
jako loutka upoutaná,
bez svobody na lanku.
Jen doušek krátký,
polní kvítí
a dál jen stát
a smát se,
jak je osud trapně vratký -
samé chyby, samé zmatky.
Tak jen doušek,
doušek chuti na bolesti
a smyslu zbavený:
polibek slastný na pelesti.
Jen doušek
a více nebýt z prohry znavený.