Ranní

Dám střik jarní,
květ polní
a slunce zněžní
v pyramidě dní.

Líbám jako opilá,
zem, co mě vzkřísila
i touhy ladila
v oktávách vizí
v lokalitě příští.

Píseň se hřeje na jazyku
a je plna všudypřítomného díku.
Ptáček se raduje a já s ním,
naplněna květenstvím.

Poklona přírodě
a studánce nitra,
kde je dobře.

Nenechám nic náhodě.
Miluji zelenou v sadě
a úsměv v barvách skutečných.
Nevšímám si lidí netečných.
Náruč je z ptačích per.
Objetí ranní dává archanděl.