Chtěni a nenáviděni

Znásilňují anděly, pohřbívají Boha,
oddávají se vášním, na jejich půdu nevkročí noha.
Necitelní cítí bolest, kamenní nás zahřívají,
mrtví básní, ochrnutí nás objímají.
Bytosti hříšné, přesto tak božské,
vysušená kůže, tělo mořské.
Každý je obdivuje, ale nahánějí hrůzu,
Jedni je mají za šlechtice, jiní za lůzu.
Jsou bohatí, ale nemají jak zaplatit hru s kobrou,
hře v kostky holdují, stále jsou spolčeni s prohrou.
Umírají pod vlivem znovuzrození,
smrt je pro ně věznitel s uměním osvobození.
Oni jsou ti, o kterých se zdává v bezesných nocích,
oni jsou ti, kteří provázejí při osamělých krocích.
Oni jsou ti, kteří nás vedou a my je nenávidíme,
nečekají vděk, nečekají, že je někdy politujeme...