Polévka
Polévka
Máš jí za oknem.
Máma volá telefonem.
Slza padá a s rukou jdeme.
Mami, pořád kličkujeme.
Měla jsem Tě možná poslouchat,
že tamten nebyl akorát.
Ty jsi to věděla
a já stejně po něm šilhala.
Láska rozum nemá.
Byla jsem hloupá.
Čas cloumá.
Něco zůstalo
a já tiše mluvím.
Polévka je teplá.
Nespálila jsem jí jako tenkrát.
Možná mi chutná lepší než dřív.
Zeď mezi Tebe a mne dala jsem zbytečně.
Stydím se a navracím se.
Každý má své bezbřehé.
Myšlenky dvouslabičné.
Promiň, nešetřila jsem Tě.
Už jsem se najedla.
Políbíš mě.
Komentáře (16)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
tak ji čtu už po čtvrté... a musím ti i formu pochválit, je to opravdu skvělá báseň Jitu* ...a s dovolenim ji přečtu i své mamince, bude se jí líbit;)
15.06.2022 10:06:26 | Sonador
Víš, já při psaní si i pobrečela. Prostě je to hodně citlivé. Jedla jsem tu její polévku a tak jsem se s pocity podělila s Literem.
15.06.2022 10:41:05 | mkinka
je to cítit... víš minulý týden jak jsem přijela k rodičům, tak maminka i přesto, že je po mrtvici a nemůže nicmoc dělat, tak mi uvařila polívku právě... tak jsme ji snědla i když jsem neměla hlad... no, a nebylo to mezi námi vždy jednoduché tak - ta tvá báseň se mi trefila, a dotkla uvnitř...
15.06.2022 10:48:04 | Sonador
Zlatíčko i moje babička milovala polévky. Ve smyslu..Polévka je grunt, kdo jí nejí tak je špunt. ..Tak jsem papala. A těch 168 cm mám nejen díky polévce.
Moje prababička byla též větší oproti babičce. Znám jí bohužel už z období, kdy už většinou seděla v posteli, ale ten čas mi dal plnohodnotný start do života.
Napíši ještě o polévce. To je pro mě srdeční téma. Objímám, drahá.
15.06.2022 11:59:17 | mkinka
já to znám - polívka je grunt, maso špunt;)
taky jsem polífková, přesto o pár cáku menší:D
...a teď jdu na tu gulášovku s tofu!
15.06.2022 12:24:34 | Sonador
Zeď se ztenčila, nakonec zbořila a oči prohlédly, opět svou jistotu, lásku u mámy nalezly...Hezká básnička sluníčko.
15.06.2022 09:58:42 | CULIKATÁ
Tak tato je až na dřeň, a je svou upřímnou výpovědí neskutečně lidská, tyto "znovuslepené" střepy když se podaří a jsou natolik pevné, že dokáží i nejrozpadlejší srdce znovu oživit, na to není co říct mkinko, člověku se chce radostí plakat, a což teprv, jde-li o naše děti. Už ten začátek, mě dostal, a název, jakbysmet, dennodenní obraz, co teplem zasytí a drží při životě. To je tak krásný text Jíti, tak krásný ...
14.06.2022 23:04:23 | Vivien
Děkuji. Já si ohřívala máminu polévku a jedla jsem od ní a přitom na jazyku mi svitla tato báseň. Tak jsem jí běžela rychle zapsat. Vjemy jsou základ života. Jako láska k mé mámě.
14.06.2022 23:08:08 | mkinka