Chléb

Víš, Jituško, je to dávno,
co maminka přinesla chléb.
Léta Páně to mi věř.
Bylo nás 10 dětí.
Práce jako smetí.

Dívám se na prababičky
bílé vlasy.
Jsou krásné a zdobí je copy.
Mluva přesná a čestná -
duše sálá velká.

Víš, měli jsme políčko
a od kraviček mlíčko.
Tam u Sedlova
drželi jsme spolu,
zpívali u toho a toho stromu,
vědouce, jak pevné je domů.

Za císaře Pána doba zrála
a i drobeček milovala.
Teď kočičko spi.
Jednou procitneš a uvidíš.

To, co hřeje nejvíc.
Přeci z lásky krajíc.
Ochutnej jej víc a víc.

Ruce, co hnětou těsto
i obilí, co dá úsilí
a péči, co není za chvíli.

Ochraňuj náš chléb zdejší,
Bože přemilý.
S Tebou se nebe i zem spojí
v nitru i lesku písní trojí.