Anotace: Z obdivu k básníku, který mě přivedl k poezii a neskromné pýchy snažil jsem se vecpat svá slova do formy starofrancouzské balady. Bylo to něco jako křížovka, kterou jsem luštil značný čas. ...a to kafe opravdu nikdy nebylo.
Sbírka: Pošetilost nemilence
když černota se rodí
a zvířata se blíží,
jak krutá bouře k lodi,
jak k skále netopíři.
Tu často se mi vkrádá,
otázka rozpustilá:
Jak chutnala by káva,
již bys mi uvařila.
Když měsíc stoupá vzhůru
a ticho kolem sténá.
Když jak ke světlu můru
slova poraněná
papír vyhledává.
Otázka mi zbyla:
Jak chutnala by káva,
již bys mi uvařila.
Když jasné temno noci
prolamuje oči.
Zbývá jenom pocit,
že vše se kolem točí
a nevím zda jsou pravá
slova, co tu zbyla:
jak chutnala by káva,
již bys mi uvařila.
Tak zamotaná hlava
jak by se vínem zpila,
tak chutnala by káva,
již bys mi uvařila.
někdy 2004 - 2006