Mysl světa kraj

Zase jednou jdu nočním městem,
prochazím uličky mé mysli
a zákoutí se mění do vzpomínek.

Teče mi slza.

Vcházím na okraj města,
který se zdá být nekonečný,
ale stejně jednou končí.

Mám úsměv na rtu.

Vracím se do centra dění
mezi lidi a mezi hluk světa
plného (ne)černobilých barev.

Utírám slzu a skrývám úsměv. Jdu dál.