Slejzá dospodu
zavřené hospody
ke švábům na pivo
které už nenalejou
Slejzá dospodu
k oslatům židlí
na oslích můstcích stolů
kde se tajemství jména
rozbíhá jako hmyz
Taj oproštěný
od haleny kůry
tlejícího stromu
v oddělené ložnici
kde samota ničí lože
a nemá ráda světlo ve veřejích
se jako můra motá
ve dni svátečním