Tvářil se jako kamarád,
štěkal jako trouba hlásná,
ale pak jsem dostal hlad
vtom přišel nápad zčistajasna.
Pod hlavu dvě másla
a knoflíky z česneku,
ruka se mi třásla
a bylo mi do breku.
Do trouby, už nemám slova,
dám ho vyspat dorůžova.
Co zbude, dám zahrabat,
do sadu, kde běhal rád.
Brrr, ještě, že je to jen básnička, ale i když je černo humorná, mám z ní husí kůži.:-)
11.07.2022 15:37:02 | CULIKATÁ
Nemusíš mít strach. Já na maso moc nejsem. Jen jsem zpracoval to, co jsem slyšel,
už ani nevím kde. Bylo to silnější než já. :-))
10.07.2022 21:17:10 | Kan
Je to asi hrozně cinické.
Ale platí to stále.
Láska ... prochází žaludkem.
ST***
10.07.2022 12:04:27 | Fialový metal