Kluziště
Kluziště
Navlékla jsem brusle
a vzpomněla si Na Nikolajku.
Hrál se tam i hokej
a já chodila se dívat na něj.
Vzpomínky jako šalvěj.
Klap a klap.
Padají na okap.
Vlezla bych na ně teď?
Já nevím.
Pořád jsem jako smetí,
co někam letí
a v časoprostoru hledá díru
i klesá a padá do vesmíru.
Cit roztává a tahá nitky.
Vyrostla jsem a všechno byly mžitky.
Jednou dám věčný pluh do básně,
co snad najde skluz.
Rychle se pádí jako v životě
i padá bídně i přísně.
Sebekázeň občas drhne.
a vzpomněla si Na Nikolajku.
Hrál se tam i hokej
a já chodila se dívat na něj.
Vzpomínky jako šalvěj.
Klap a klap.
Padají na okap.
Vlezla bych na ně teď?
Já nevím.
Pořád jsem jako smetí,
co někam letí
a v časoprostoru hledá díru
i klesá a padá do vesmíru.
Cit roztává a tahá nitky.
Vyrostla jsem a všechno byly mžitky.
Jednou dám věčný pluh do básně,
co snad najde skluz.
Rychle se pádí jako v životě
i padá bídně i přísně.
Sebekázeň občas drhne.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Také nevím, zda bych ještě na brusle vlezla, copak vlezla, ale co by potom asi nastalo:-))
11.07.2022 15:44:38 | CULIKATÁ
Víš, já už bych se asi bála, že spadnu a musela bych se učit jako začátečník.
Už jsou to roky, co jsem na nich nestála.
Táta vždycky s námi chodil. Jsou to milé vzpomínky.
11.07.2022 15:52:06 | mkinka