nedojdu dál
a ani blíž
než k vlastnímu
hrobu
čeho mi
člověče závidíš
snad toho
že ještě jít mohu?
nevíme hodiny ani dne
vteřiny náhlého zlomu
čeho mi člověče
závidíš
každý z nás
vrací se domů
Na život jsem stál ve frontě. Vracím se a tak unaven. A už nikdo nepředbíhá.
16.07.2022 00:41:25 | šerý
Ještě bych si tu cestu odpustila.
Však jednou..a nemine nikoho z nás..tak je to.
Zdeničko úsměv a opatruj se:)
14.07.2022 21:00:07 | jenommarie
Tak, tak, nevíme hodiny ani dne nikdo z nás
nelze zastavit čas, někdo ho má mnoho, někdo jen ždibec.
ZáviSt je odporná vlaStnoSt.
14.07.2022 20:57:50 | CULIKATÁ