Dva spolu a přece cizí..

Nevinná chvilka a nic víc,
kdo ví co se mohlo stát,
držíce za ruce leželi ,osudu vstříc,
jakou hru to naše srdce začaly hrát?

Možná jsme jen blázni kteří se mají rádi,
možná jsme jen dva co neví co od života chtějí,
nevědí si ještě moc rady
bojí se krutosti žití a lidské zrady..

třebaže nebojí se zítřka,
společnou budoucnost nemají.
Jak sešli se tak i rozejdou ..
V pokoji a v zapomnění..