Rybíz
Rybíz
už rodí od drobečků.
Jituško, měla jsi ho ráda.
Já dívám se do prázdna.
Ty tu nejsi,
ale rybíz stále plodí.
Přejdou roky a samota bolí.
Jím rybíz s jogurtem,
den je ovocem.
Strom dá štít
a jednou přijdeš
a se mnou plody sníš.
Budoucnost je nejistá.
Chvilka bolavá.
Mám, co do pusy
a chvilka není kalná,
i když je náruč prázdná.
Cesta mateřské lásky strastiplná.
Slzy proudí a zem lásku dává.
Komentáře (16)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Zase bude líp Jitu, zase bude s kým se o rybíz podělit, ten čas...přijde.
24.07.2022 15:30:00 | CULIKATÁ
Kéž již za Tebou přijde, tvé dítě zlobivé, aby se nechalo pohladit tvým dobrým slovem.
23.07.2022 11:39:05 | Slav Milo
Děkuji. Někdy člověk alespoň píše a to pomáhá, aby člověk žil a věřil.
23.07.2022 12:05:53 | mkinka
psaní: sání potěšení z moudrosti ;-)
23.07.2022 12:40:08 | Slav Milo
Děkuji za povzbudivá slova.
23.07.2022 13:13:10 | mkinka
ještě neděkuj, ještě jich není dost ani pro tebe. Ale myslím, že jich může být dost pro nás pro všechny. Jen bychom měli mít možnost milovat jejich množení, k tomu povzbudivému množení milování.
23.07.2022 13:25:15 | Slav Milo
Ten rybíz je dar přírody a s laskavostí její vlastní jsem v trpělivosti vděčná za božské plody. Jsou to vitamíny lidské duše.
23.07.2022 13:59:37 | mkinka
vděčnost je lepší, neboť snad nemá konce ;-)
23.07.2022 14:15:58 | Slav Milo