Povzdechnutí.
Povzdechnutí.
Bradu o dlaň opřenou,
dřímota mě zmáhá,
už nemá sílu v kolenou,
dnes už ne, má drahá.
Došli jsme téměř do cíle,
trochu času ještě máme;
zdá se to snad zpozdilé,
že už nespěcháme ?
Vždyť ten zbývající čas,
který ještě někde čeká
na mě, na tebe, na nás,
plyne rychle jako řeka.
Přece nikdy zbrklý chvat
žádnou nezastavil řeku,
jen můžeme se domnívat,
že poteče tu do skonání věků
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Vzalo mě to o pár let zpět.
Je těžké si přiznat
ale velký kámen ze srdce spadne
když v uvědomění si srovnáme
všechny TY..které jsou podstatné
a utichne bolest i zmatek v srdci..
život nás zkouší a někdy se v kruhu motáme
stále stejných..jen aby bychom i vyhověli
Nevzdávat se, pokud to má smysl
a kde lze dýchat
a je za co bojovat.
Určitě.
:)
Omlouvám se za osobnější komentář..jen mi to dalo i takové zrcadlo. :)
31.07.2022 21:24:22 | jenommarie
Není potřeba se omlouvat.
Celý komentář beru jako velkou poklonu. Pokud někdo chápe moji pezii
jako "zrcadlo", pak splnila svůj úkol.
A za to děkuji já.
31.07.2022 23:19:33 | Kan