Z rodidel podlahy
vagonu metra
se prodírají hlavy pasažérů
jako houby
S přibývajícími stanicemi
se hlavy pasažérů rozvíjejí
do stetsonů
se širokými krempami
Z rodidel klobouků
pasažérů metra
se vystrkují drápky
ruské bábušky
Lupenkovou pilkou
dlátem
a řezbářským křivákem
se dostanu do nejmenší panenky
naleznu v ní tvář budoucnosti?
a já prostinká, řeknu jen, matrjoška, co mi první hlavou :-)
10.08.2022 14:46:20 | Vivien
Zajímavé. Z mého pohledu čtenáře to na mě působí, že nejprve se věkem nebo časem nebo zkušeností rozvíjejí všechny možné věci či myšlenky a pak dojde k obratu nebo stočení z rozvětvenosti...a otázka nakonec- co tam najdu?
Ale neber mě prosím doslovně, prostě je to jen můj pohled:)
09.08.2022 09:47:06 | paradoxy
Vybalování a zabalování v hotelovém pokoji života. Mě to spíš připadá jako cesta s neschopností přijmout špatná odbočení, bloudění, ošklivost, nemožnost návratu do nejkrásnějších míst.
09.08.2022 10:39:45 | Kaj