Z nitra země, ne však ze středu -
tam stále ještě Škleb, ten zloděj spojení
je to už dávno, kdy jsme si naposled
vyměnili duše, než nám do úměvu šláp
stoupá v semena jako dech
a stejně opomíjen, v plevel roste
láskou prorůstá, jako ticho nad hroby
co z nitra země…
léčí
ne však ze středu.
Možná z nitra pachuť zeměžluče, však ne až jádrem věci. Spojení je v odpuštění. Ale už vždy se bude hledat v jizvách, které ani plastická chirurgie času nezaléčí. Tak možná růžové brýle žádoucí...
10.08.2022 00:25:37 | šerý
jejda šerý:) ale tahle básnička je (měla být) o bylince.. já si šla zapsat nějakej nápad a připomněl se mi do toho sen, co se mi zdál víc jak před patnácti lety - že totiž střed Země obsadil jakýsi skřet a tak nějaké věci co jsme dělávali, už nejdou, protože se to dělalo právě skrze ten střed Země...
jinak je zemědým vykuřovadlo a léčivka, a mě včera přemohl nějaký bacil:D
ovšem - spojení je v odpuštění, s tím se nedá nesouhlasit;) moc ti dík* růžový brejle mám!:)
10.08.2022 06:57:24 | Sonador
Však vidíš, jak se dokáže čtenář seknout v téma a převrací verše, jako barev rubickovi kostky. Někdy lépe vzít autorské dílo jen po povrchu. Do nuance emoce a aktuálním podnětům duše se vpravit, je někdy klamné a ošemetné. Díky za reakci, Sonador*
10.08.2022 12:32:03 | šerý