Na cestě.

Na schodech u domu sedí,

na krku stuhu a zlomený klíč.

Má času dost, tak hledá odpovědi

na, - co z paměti dávno je pryč.

Sedí sám a čas běží horempádem,

zlomený klíč mu k ničemu není.

Jen tak mu na krku visí - mladém,

na cestu vydá se po setmění.

Jen tak toulá se krajem světa,

na schodech sedá - starých domů.

Ze vzpomínek svůj život splétá,

hledá je na lukách i ve větvích stromů.

Že sám je, vůbec mu nevadí,

nikdo mu myšlenky, alespoň neruší.

Toulavé kotě u cesty pohladí,

na život dívá se, bez falešných retuší.