Není

Něco a zároveň nic
dere se a chce žít.
Hlas zůstává
a drolí se i ždímá.

Ne a ne.
Čí je to vina?
Nálada a hlína,
co prostor láme s kořeny.
Dech občas ztracený
jako zadupané noviny.

Šumění ve větvích zůstává.
Člověk má rád i zná.
Nálada tesklivá.

I jinak voní chleba,
když se člověk podělí
a sen se stane nadějí
i zpěvem v údolí.

Óda věčná zní.
Lí a lí.