Autobus číslo 301

Kroky ve stopách dětství
mi připomínají,
že už se nevejdu
do představ mě
v očích světa

A autobus do minulosti,
pod jehož koly
vždy ztratím svá přesvědčení,
rozeznívá strunu
vzpomínek chtěných
i nechtěných

Trojka za tři sourozence
Nula jako kruh, co se uzavírá
a jednička za všechna poprvé